Tento příspěvek je volnou reflexí absolvovaného kurzu

Moderní doba nevytvořila stres. Změnila jej.

V základech představy, kterou dnes většina lidí sdílí o stresu, je jeho civilizační původ. Stres jako sestava příznaků, jimiž tělo reaguje na rostoucí napětí, však patřil do života našich předků už v pravěku.  Důvod, proč je dnes stres všeobecně vnímán jako výsledek civilizačního rozvoje lidstva, je nasnadě: od neandrtálských dob se radikálně změnily hlavní stresory, tedy zdroje stresu pro člověka. Zima, hlad, atak nepřátelských kmenů nebo zuřící mamutí stádo ničící v předsmrtné agonii pravěké sídlo ustoupily modernějším zdrojům napětí. Dnes se stresové situace v našich zeměpisných šířkách neodehrávají na úrovni bazálních potřeb člověka, ale minimálně o stupeň výše: v oblasti sociální a společenské, nebo dokonce na úrovni seberozvoje a seberealizace jedince. Dominantní zdroje stresu tak v současnosti tvoří zejména konflikty v mezilidských vztazích (partnerské, rodičovské, pracovní), nemoci a zdravotní problémy, stáří, příliš rychlé životní tempo, informační přetlak, pocity viny  a jiné druhy vnitřní nespokojenosti jednotlivců.

 

Dnešní doba nás díky rozvoji psychiatrie, psychologie a dalších vědních disciplín naučila lépe identifikovat,  strukturovaně pojmenovat zdroje stresu a rozumět jim. Novověk však také přinesl rozšíření řady negativních dopadů stresových situací na jedince.  K častým důsledkům nezvládnutí  opakované stresové zátěže, s nimiž se dnes lidé běžně potýkají, patří duševní problémy, psychosomatické obtíže, syndrom vyhoření a také úniky do závislostí (alkoholismus, gemblerství, drogové závislosti).

Proti stresu? Veselá mysl, odvaha, život pod kontrolou… a pár přátel.

Rozvoj vědních disciplín nám naštěstí pomáhá nalézat stále nové cesty, jak čelit stresorům, jež intenzivně útočí na naši tělesnou a duševní rovnováhu. Odolnost vůči stresu je do určité míry dána osobnostními charakteristikami jedinců – jsou lidé, kteří se dokáží ze stresové situace zotavit velmi rychle a snadno, takřka bez obtíží.  Do takové skupiny patří zejména optimisté a nadšenci, čili jednotlivci mající vysokou schopnost planout  pro to, co dělají a čím žijí; lidé s pozitivním přístupem k životu; ti, kteří, dokáží aktivně ovlivňovat a směrovat svou existenci a hlavně lidé s odvahou – jedinci,  jež se nebojí změn (změny ve svém životě dovedou akceptovat jako podnět k dalšímu rozvoji anebo změny dokonce milují a vítají). Takoví lidé  věří v sebe sama a umějí si vytvořit v náročném turbulentním světě smysluplný život, v němž se dokáží uspokojivě seberealizovat a pak řešit problémy každodenního života za cenu minimálního stresu.

Další účinnou prevencí, jež nám pomáhá v boji se zvládnutím stresu, jsou pozitivní mezilidské vztahy. Dobře rozvinuté sociální vazby podporují naši odolnost vůči problémům a vylepšují schopnost jim čelit, a tak lidé obklopeni fungujícími rodinami, kvalitními přáteli a dobrými kolegy se dokáží se stresem vyrovnat snadněji a trpí duševními chorobami méně častěji než jedinci bez těchto vazeb.

Návrat k duševní rovnováze při sportu a relaxaci.

Stále významnější roli v oblasti péče o duševní zdraví člověka hraje potřeba odpoutat se od denních problémů, uvolnit tělo a mysl. Vítaným nástrojem pro odreagování bývají sportovní aktivity – příjemná únava po sportovním výkonu pomáhá navracet tělo i mysl do harmonie, z níž jej všednodenní stres mohl vychýlit.  Příznivé účinky na schopnost organismu dostat se do duševní a tělesné rovnováhy má i zdravý přiměřený spánek.

Nejrozšířenějšími propracovanými relaxačními technikami oblíbenými i mezi laiky na celém světě jsou určitě jógová cvičení, která při správném provádění dokáží velmi účinně uvolnit a zregenerovat tělo i mysl. Z jógy pak vycházejí i náročnější relaxační metody pracující s uvolněním podvědomého napětí a s představami, které umožňují přeladění. Tyto techniky dodávají  organismu novou energii (autogenní trénink, imaginační techniky).

Svěřte se odborníkům.

Pokud se člověk nedokáže vyrovnat se stresovou situací a stabilizovat svůj organismus vychýlený z rovnováhy, nastupují odborníci. Psychologové pomohou při individuálních nebo skupinových terapeutických diskuzích najít zdroj duševních potíží; psychiatři poznají, kdy je nutné pacientův problém řešit medikací. Psychofarmaka, čili léky tlumící duševní obtíže, se léty natolik zdokonalila, že dnes již dokáží odborníci vybrat ze škály antidepresiv, anxiolytik (léků potlačující úzkost) či hypnotik (léků na poruchy spánku) speciální přesně zacílené prostředky na konkrétní psychické problémy tak, aby minimalizovali  nežádoucí vedlejší efekty pro pacienta.

Nepřítel, s nímž je třeba bojovat.

Stres se stal v dnešním světě fenoménem. Ne proto, že jej moderní doba objevila. Pojmenovala jej. Přiznala všudypřítomnost stresu. O jeho původu a dopadech jsme začali otevřeně  diskutovat. Psychické obtíže jako důsledky působení stresu přestaly být společenským tabu. Problémy související se stresem se staly populárním tématem nejen vědeckých prací, ale i časopisů o životním stylu. K duševnímu zdraví a způsobech, jak o něj pečovat, se vyjadřují odborníci i laici, vedle erudovaných teoretických názorů jsme konfrontováni i s reálnou zkušeností z každodenního života.  Nabízí se otázka, zda nevěnujeme stresu a jeho dopadům na naše zdraví přílišnou pozornost – zda není věčné analyzování této oblasti přehnané, protože nepřináší jednoznačné odpovědi a jednoznačná řešení, ale vytváří další a další otazníky nad novými poznatky, jež v této oblasti odhalujeme. Stres jako zdroj možný zdroj duševních problémů stojí  za to zkoumat, rozebírat a diskutovat a přicházet na způsoby, jak jej zvládnout. I zde platí staré válečnické pravidlo, podle kterého můžete porazit nepřítele, jen když jej dobře poznáte.

Zpracovala Lucie Brichová